Dlouhá mez - severní část (HG rajon 4330)

Detailní popis produktu

V období 2010–2016 řešila Česká geologická služba projekt Rebilance zásob podzemních vod, zahrnující 1/4 území České republiky, v jehož rámci byly stanoveny přírodní a využitelné zdroje podzemní vody včetně podmínek jejich využití pro kompetentní orgány státní správy. S použitím moderních i klasických metod zahrnujících geofyzikální měření, vrtný průzkum, stanovení doby zdržení vody v horninách, chemické analýzy podzemní a povrchové vody, hydrologická měření atd. byly aktualizovány geologické a hydrogeologické poměry hodnocených hydrogeologických rajonů (v rozsahu příslušného hydrogeologického rajonu dle vyhlášky č. 5/2011 Sb.). Na základě hydrologického a hydraulického modelu včetně dlouhodobých režimních měření hladin podzemní vody byly stanoveny přírodní zdroje podzemní vody v rajonu pro referenční období 1981–2010 s 50% zabezpečeností. Využitelné zdroje podzemní vody byly spočítány na úrovni 95% zabezpečenosti tak, aby byl zachován minimální zůstatkový průtok vodních toků pro hydrogeologický rajon, odběry podzemní vody nebyly zasaženy zvláště chráněné vodní terestrické ekosystémy a zároveň byl zajištěn udržitelný stav přírodních zdrojů podzemní vody. Na základě průzkumných prací proběhla také revize hranic hodnoceného rajonu včetně návrhu jejich případné úpravy. Hydrogeologický rajon 4330 Dlouhá mez – severní část zahrnuje denudační výskyty svrchno-křídových sedimentů synklinály Dlouhé meze v jihozápadním podhůří Železných hor. Drenážní bází celého území je řeka Doubrava. V území je zvodnělý bazální křídový kolektor A v cenomanských perucko-korycanských vrstvách s průlinově-puklinovou propustností. Další vodohospodářsky využitelný kolektor zejména v jiho-východní části rajonu se vyskytuje ve svrchní části jizerského souvrství v jemnozrnných glauko-nitických pískovcích (kolektor C). Tyto pískovce místy přecházejí až do bělohorského souvrství, ačkoli je bělohorské souvrství celkově hodnoceno jako poloizolátor až izolátor. Z důvodu lokálního propojení obou kolektorů C a přítomnosti lokálního kolektoru B i nesnadné úlohy vedení hranice mezi bělohorským a jizerským souvrstvím je zde koncepčně uváděn také kolektor BC. Tento kolektor je charakteristický dominantní puklinovou porozitou. Východní a severovýchodní hranice rajonu tvoří rozvodnice probíhající vrcholovými partiemi Železných hor, odkud stékají podzemní vody do pánevní struktury vyplněné křídovými horninami. Jižní a jihozápadní hranici rajonu tvoří tok Doubravy a geologická hranice výskytu křídových sedimentů. Denudačně-erozními procesy a tektonika dělí křídové sedimenty na jednotlivé, do značné míry oddělené bloky – „kry“. Formát A4, pevná vazba, 141 s.