Podorlická křída v povodí Úpy a Metuje (HG rajon 4221)

Detailní popis produktu

V období 2010–2016 řešila Česká geologická služba projekt Rebilance zásob podzemních vod, zahrnující 1/4 území České republiky, v jehož rámci byly stanoveny přírodní a využitelné zdroje podzemní vody včetně podmínek jejich využití pro kompetentní orgány státní správy. S použitím moderních i klasických metod zahrnujících geofyzikální měření, vrtný průzkum, stanovení doby zdržení vody v horninách, chemické analýzy podzemní a povrchové vody, hydrologická měření atd. byly aktualizovány geologické a hydrogeologické poměry hodnocených hydrogeologických rajonů (v rozsahu příslušného hydrogeologického rajonu dle vyhlášky č. 5/2011 Sb.). Na základě hydrologického a hydraulického modelu včetně dlouhodobých režimních měření hladin podzemní vody byly stanoveny přírodní zdroje podzemní vody v rajonu pro referenční období 1981–2010 s 50% zabezpečeností. Využitelné zdroje podzemní vody byly spočítány na úrovni 95% zabezpečenosti tak, aby byl zachován minimální zůstatkový průtok vodních toků pro hydrogeologický rajon, odběry podzemní vody nebyly zasaženy zvláště chráněné vodní terestrické ekosystémy a zároveň byl zajištěn udržitelný stav přírodních zdrojů podzemní vody. Na základě průzkumných prací proběhla také revize hranic hodnoceného rajonu včetně návrhu jejich případné úpravy. Hydrogeologický rajon 4221 zahrnuje území mezi Novým Městem nad Metují, Jaroměří a severním okolím České Skalice k Červenému Kostelci, v oblasti výskytu křídových sedimentů v severní části podorlické křídy, východní části jaroměřské synklinály, severní části opočenské antiklinály a severovýchodního okraje české křídové pánve. Celková plocha rajonu činí 253 km2. Východní a severní hranici rajonu představuje okraj výchozů křídových souvrství, případně triasu (na severu). Severozápadní hranici vůči Královédvorské synklinále tvoří hydrologická (orografická rozvodnice), západní hranici představuje tok Labe. Jihozápadní hranici rajonu tvoří předpokládaná tektonická linie v pokračování výravského zlomu (hranice mezi labským a orlicko-žďárským vývojem křídy). Jižní hranici představuje hydrogeologická rozvodnice kolektoru B mezi směrem odvodnění do Labe a Metuje a směrem k Orlici a jejím přítokům (rajon 4222).Formát A4, pevná vazba, 124 s.